• Co právě děláme

    Nová kniha o Srbsku
  • Srbsko - kniha z historii obce a jejího okolí, Vladimír Bláha, 2013
    Bue Marino
    Bue Marino
    Netopýří jeskyně

Články, dokumenty, všeobecné informace

Objevy v roce 2011

V roce 2011 se náš klub věnoval několika cílům, prvním bylo pokračování výkopových prací v propadu tzv. 6. sluje v zadní části střední etáže lomu na Chlumu.

Z historie víme, že prolongační práce v Propadu pod VI. slují prováděli přerušovaně členové ZO ČSS 1-06 "Speleologický klub Praha" již v roce 2000, bohužel bez dosažení jeskyních prostor. Nicméně při těchto pracích byly těsně pod rovinou etáže obnaženy fosiliferní sedimenty s obratlovčí faunou ze spodního pleistocénu. Další průzkum se prováděl v roce 2006 (profesorem I. Horáčkem a jeho studenty z Přírodovědecké fakulty UK Praha) a potom opět v letech 2009-2010. Prolongační práce v propadu se zintenzivnily v roce 2010 a zejména během zimy 2010-2011, kdy se podařilo odkrýt ústí krasového komínu. V hloubce 6 m byla vyhloubena v bočním závalu sonda, zhruba severním směrem o délce 1,5m, ve které byly zjištěny předkvarterní sedimenty (světlé písky a žlutavé jíly), záhy ale tato odbočka narazila na skalní stěnu. Potom pokračovalo hloubení dále dolů, počátkem března 2011 dosahovala sonda v propadu hloubky cca 7 m. K proniknutí do menších volných prostor, dómku 4,5x6 m lokalizovaného zhruba severně od osy sondy, došlo 10. března 2011. Propasťovitá jeskyně tím dosáhla hloubky 14,5 m + 1,8m od hrany etáže k vstupnímu otvoru a délky 28m. Objevitelská skupina: J. Tošner, J. Smejkal, P. Semotán, V. Herzig, V. Bláha a ostatní členové klubu, kteří aktivně pracovali na průzkumu.

Výplně dutin obsahují nehojné pozůstatky drobné obratlovčí fauny ze spodního pleistocénu, která je v rámci Chlumu nejstarší. Získaný materiál zpracovávají specialisté Geologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Výzkum i průzkum na lokalitě dále probíhá.

Těžební plošina

 
Řez propadem k 1.12.2011
Občas musíme vyjmout i nějakého drobečka ...

 
Nově objevený dóm, foto z 10.3.2011

 
Naši průzkumníci

Dalším cílem naší skupiny bylo pokračování v průzkumu lokality Vlčí vyhlídka v systému Srbské a Netopýří jeskyně.

Došlo zde k postupu během několika let o 50 m. První průstup do prvních objevených prostor, tzv. Erikova dómku provedla skupina ve složení L. Falteisek, Š. Horák, V. Bláha. Na konci plazivky v horní části katedrály byla objevena stoupající chodba ve směru cca 280° jenž se v horní části napojuje na Erikův dómek (velikost cca 3x2x1,5 m) z něhož pokračují dva hlavní směry. Hlavní chodba ve směru 213° po 4m přechází do komínu. Ten byl vyčištěn do výšky 10m. Dále je vidět pokračování vlevo ve směru 130° o délce 6m s jednoznačným průvanem. Dále zatím chodba pokračuje neprůlezně. Ve spodní části komínu pokračuje puklinová chodba o délce cca 7 m ve směru 307° jenž končí jílovou zátkou. Druhá odbočka z Erikova dómu vede cca 160°, zatím byla pročištěna v délce 8m.

Aktuálně zkoumaná chodba (Srdcová chodba)

 
Přístupový žebřík k posledním objevům
Motyka, oblíbený to nástroj (Erikův dómek)

 
Aktuální náčrt situace

Třetím cílem naší skupiny byl průzkum tzv. Termovizní jeskyně, která byla objevena v zimě 2009/2010 termovizní kamerou.

Jedná se o malou dutinu v sv. části lomu Na Chlumu u Srbska, která byla objevena v zimě 2009/2010 pomocí zapůjčené termovce (tímto děkujeme Petru Nakládalovi). Jeskyně se nachází v severozápadním pokračování zlomové struktury VI. sluje v ukloněné stěně lomu. Práce začaly hloubením výplně podle zlomové struktury. V létě 2010 bylo dosaženo hloubky 3 m a celkové délky jeskyně 7 m. Později došlo v nejvzdálenější části horizontální chodby k opadání sedimentů ze stropu a k vytvoření kaverny cca 1x1,5x1,8m.V roce 2011 proběhlo několik pokusů o průstup, ale vzhledem ke zjištění, že po deštích na dně dutiny dlouho stagnuje voda, byly práce přerušeny a úsilí bylo soustředěno na perspektivnější pracoviště.

Pohled do nitra jeskyně
Občas tu bývá pěkná koupačka ...

 
... i pěkné kamínky.

V blízké době očekáváme průstup do dalších neznámých prostor především v oblasti Vlčí vyhlídky, vzhledem k náročným podmínkám to bude možné pouze za předpokladu velkého nasazení celé skupiny. Uvidíme tedy, co nám přinese následující rok 2012.

Zpět na seznam článků