RSS
Důl Žebračka a jí podobné případy
Nejen v našem klubu se aktivně zajímáme o technické památky typu opuštěných dolů a jiných antropogenních podzemních prostor. V naší republice je jich požehnaně. Všechny mají krásu svého druhu. Proto nás vždy nadzvedne informace, že za nemalé peníze (a že jich zejména nyní nemáme nazbyt) chce stát nějaký důl, resp. jeho vchod zavézt. Většinou se vytáhne bezpečnostní argument. V posledním týdnu se podobná informace týká dolu Žebračka ve Zlatých horách. Cituji tiskovou zprávu agentury Czech Tourism:
24.8.2011
Důl Žebračka u Zlatých Hor, jehož zasypání by mělo stát sto milionů, může do města lákat turisty. Podle poznatků agentury CzechTourism by turistické využití Zlatohorského podzemí přineslo regionu peníze i pracovní místa. Kvalitní zabezpečení a turistické využití areálu by navíc stálo výrazně méně, než likvidace zasypáním.
Podle poznatků agentury CzechTourism patří návštěva hornických památek mezi rostoucí segmenty na trhu cestovního ruchu. Česká republika má bohatou hornickou tradici, která je ve světovém měřítku unikátní a může být v destinačními marketingu významnou konkurenční výhodou.
Podle našeho monitoringu turistických cílů je například Hornické muzeum v Příbrami třetí nejnavštěvovanější technickou památkou v ČR, uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism. Vroce 2010 příbramské muzeum navštívilo 120,3 tis. návštěvníků, což bylo o 4,6 procenta více než vroce 2009. Podle Vondrušky jsou hornické skanzeny specifické tím, že sestup do podzemí je pro mnohé turisty intenzivním zážitkem. Turistické využívání hornických památek je navíc trendem i vzahraničí.
Přímo ve Zlatých Horách se zlato začalo těžit už před více než osmi sty lety. V podzemí zlatohorských dolů je vzácné léčivé ovzduší. Část dopravních chodeb druhého patra patří mezi několik málo lokalit vČeské republice, kde se provozuje speleoterapie léčba chronických dýchacích potíží pobytem vpodzemí. Na území ČR jde o jedinou podobnou léčebnu ve starém dole, ostatní jsou vpřírodních jeskyních.
Zlatohorské podzemí turistický potenciál určitě má, je přesvědčen také Jan Otava z agentury CzechTourism, který se otázkou turistického využití zlatohorských dolů zabývá už pět let. Díky unikátním hornickým památkám, speleoterapii i blízkosti lázeňského města Jeseník by podle něj zpřístupněný důl o návštěvníky neměl nouzi. Regionu, který od ukončení těžby trápí vysoká nezaměstnanost, by cestovní ruch navíc přinesl nová pracovní místa.
O turistické využití dolu usiluje také komunita místních obyvatel a pamětníků. Místní sdružení Klub přátel Zlatých Hor má například již několik let zpracovánu studii vyhlídkové plošiny, ze které by se turisté mohli do propadliny podívat. Snahy o turistické využití dolu však zatím vždy ztroskotaly na nedostatku financí, přestože podle odborníků by bylo výrazně levnější, než likvidace zasypáním.
Taky se Vám zdá, že pod průhlednou záminkou bezpečnosti se tady ukázkově tuneluje? Kdyby někomu opravdu záleželo na bezpečnosti, tak řešení za zlomek ceny je halda. Agentura může střežit za zlomek ceny, v tomto případě však musí stačit cedulky s řádnou údržbou. Já to za desetinu (10 mega Kč) klidně budu dělat dosmrti. Ale hlavně, budeme zavážet všechny díry, do kterých může spadnout kdejaký jouda? Všechny rokle, srázy a kopce...
Vzhledem k tomu, že důl je i zimovištěm netopýrů, mohla by se pro zabezpečení použít i metodika popsaná v dokumentu organizace Eurobats. I to by vyšlo na zlomek ceny navrhovaného řešení.
Na Setkání speleologů v Českém krasu 2011 o tom jistě bude rušná debata.
Petici za záchranu tohoto díla můžete podepsat zde.-kodl-
O (ne)veřejné zakázce Ministerstva financíPůvodní zpráva Czech Tourism
Pár faktů na serveru Zdař Bůh.