Články, dokumenty, všeobecné informace

Vzhledem k začínající rekonstrukci tratě (výstavba koridoru) postupně dochází po celé délce úseku Karlštejn - Beroun k masivnímu kácení. Mimo to jsme se dozvěděli, že na některých místech mají vzniknout stavební deponie a dvory. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že může dojít k zániku některých artefaktů po staré těžbě. Proto jsme se rozhodli využít vzniklých holin a podrobně projít některé úseky okolo tratě. Tentokráte jsme se mrkli na nákladiště lomu Petzold. Na místě samém zbyly základové patky původního nákladiště, ledolamy původního mostu, budova mlýna a překvapivě jsme našli i část kolejiště, dokonce i s původní výhybkou.

Co víme o nákladišti?

První těžbu v lomu Besídka, nebo-li Petzold prováděla firma Tomášek v letech 1912-13. Od roku 1920 těžbu přebrala firma C. T. Petzold a spol.

V roce 1923 byl dokončen dřevěný most přes řeku, a tím byl lom napojen na železniční vlečku v km 31,75 na trati Praha-Plzeň. Vlečka byla napojena v kilometru 31,706. Pro překládku byl vybudován traťový úsek o délce 180 m, kam mohlo být přistaveno až 15 vagónů. Od roku 1930 se zde rozběhla výroba omítkoviny SILURIT. Po zničení mostu ledy v roce 1940 bylo rozhodnuto vystavět lanovku. Ta byla uvedena do provozu v roce 1942. Její délka činila 250 m s převýšením pouhé 3 m. Po lomu a nákladišti byla zavedena polní dráha o rozchodu 500 mm. Při této renovaci byla k nakládací rampě přistavěna i mlýnice.

Po druhé světové válce, v roce 1947, došlo k požáru nakládací rampy u vlečky, která byla následně opravena a užívala se až do její likvidace v roce 1965.

Torzo nakládací rampy. Vlevo je propustek pod tratí, který s nákladištěm ani lomem neměl nic společného.

Základové patky stanice lanové dráhy. Betonové desky uprostřed jsou závažím lanovky.

Plán trasy lanovky z roku 1941

Původní most 1923-1941

Pod štěrkem, který sem naházeli železničáři v průběhu posledních padesáti let stále leží vlečkové koleje. (nebo to alespoň tak vypadá). Sondu vykopali železničáři v místě plánovaného sloupu trakčního vedení.

Betonový relikt mlýna na vápencové moučky

Kousek od budovy jsme nalezli zbytek pásového dopravníku

Opěrné sloupy pod mlýnicí, vpravo stála velká dřevěná násypka

Původní úvraťová výhybka k hlavní trati.

Stav mlýna a nákladiště někdy po 2. světové válce

Obrázek nákladiště a mlýna v roce 1949. V popředí mlýn, vystouplá část vpravo je budova lanové dráhy z roku 1941. Kouřící komín patří ke kruhové peci lomu Tomášek. Foto archiv České geologické služby.

Takhle vypadala nakládací rampa asi v roce 1962. V pozadí řeka a lom Petzold. Foto V. Lysenko

Řez nakládací stanicí a kolejištěm státní dráhy

 

zde je odkaz na stránky Vladislava Konvičky

zde je další odkaz na Petzoldův lom

 

-Vlada-

Zpět na seznam článků