• Co právě děláme

    Nová kniha o Srbsku
  • Srbsko - kniha z historii obce a jejího okolí, Vladimír Bláha, 2013
    Bue Marino
    Bue Marino
    Netopýří jeskyně

Články, dokumenty, všeobecné informace

Ahoj Vláďo,

zpráva z četky mne zaskočila, čekal jsem spíš opět nějakou Tvoji historku z podzemí, či vyvracení podzemních bludů, kterých bloudí zejména internetem stále více a více, asi proto, že se rodí stále méně a méně lidí jako Ty, ochotných věnovat se skutečnému bádání.

Vím, žes to neměl v posledních letech jednoduché a naše cesty se před lety bohužel rozešly, ale věř, že jsem si byl vždycky vědom Tvých zásluh o speleologii a zejména Speleologický klub Praha. Jistě mi dají za pravdu i další stovky lidí, co prošli klubem ve všech jeho podobách - měli jsme štěstí, že jsme se k jeskyním dostali a poznali báječnou partu kolem nich.

Nemohu souhlasit s četkou. Pro mě ses proslavil výpravami na Dolný vrch, protahováním teodolitu Srbskými jeskyněmi, Setkáními speleologů v Českém krasu, výlety s Mamiyou do největších sádrovcových jeskyní světa,  nezapomenutelným výletem do Itálie, Stalagmitem, virgulí, věčným bojem s naší speleologickou vrchností, speleologickou školou, díky níž jsem taky do klubu přišel, zavíráním Srbských jeskyní, nezdolnou vůlí a obratností, díky níž klub přežil bolševickou byrokracii a jistě i bádáním na Petříně a v dalším nejen pražském podzemí. To jen elévové z četky neumějí hledat informace a jediné co dovedou, je projet googlem internet. Tam to není, je to v nás, Tvých odchovancích. Děkujeme.

Zdař Bůh!

Kódl
 
---

Tož blbá zpráva, která která měla přijít až mnohem později, mnohem později...

Ve svém "podzemním" životopise vždycky s hrdostí uvádím, že jsem začínal s průzkumy podzemí koncem 70-tých let ve slavném Speleologickém klubu Praha...   Kdybych se tehdy nestal členem Vladova klubu, asi bych nikdy u podzemí nevydržel tak dlouho.

Pro mě už bude klub navždy spojen s Vladem. On ho založil, on ho vybudoval k obrazu svému, on ho podržel v dobách zákazů, on bez problémů přijal každého, kdo se o podzemí zajímal, on mu v ničem nebránil a nic mu nezakazoval...

Vždy jsem vzpomínal na schůzky v klubovně, expedice na Slovensko, práce na Chlumu, vydávání časopisu, práce v pražském podzemí, setkání jeskyňářů, kopání v jeskyních...  -  takovou běžnou a samozřejmou činnost - která přece probíhala tak nějak sama, automaticky... Ovšem zaštítěná zpovzdálí  neviditelnou a nedoceněnou prací vedoucího....

Co je to za práci a odpovědnost jsem pochopil až později, když jsem vedl vlastní klub... A ačkoli jsem se s Vladem vídal zřídka, obvykle v nějakém společném televizním vystoupení či na srazech bývalých členů, vždy bylo tak nějak samozřejmé, že tady stále je a stále bude a kdybych se potřeboval na něco zeptat, tak zavolám...

Jeho odchodem končí celá jedna etapa - éra prvních krasových klubů v jejich původní podobě, kterou už žádné nové generace jeskyňářů nebudou moci prožít...

Laco

Vážený příteli Vláďo,

dnes jsem se dověděl tu strašnou zprávu, že už Tě nikdy neuslyším a neuvidím. Nevím, co napsat na památku příteli, který mne před mnoha lety zasvětil do tajů speleologie. Budeš mi chybět. Vláďo, Mente et malleo !

Jiří Navrátil - Datel, bývalý Speleologický klub Hádes Ostrava 

Pohřeb se koná 5.3.2016 ve 12.00 ve Velké obřadní síni krematoria ve Strašnicích.


Zpět na seznam článků